Loupak.cz - Vtipy

„Moje žena je hrozná, pořád povídá jen o sobě.”
„Moje je horší - stále mluví o jiných!”

V Německu: „Wie haben Sie erkannt, dass ich ein blinder Passagier bin?”
„Nach ihrem Blindenstock!”

Pán přijde do restaurace a objedná si polévku, ve které najde dlouhý, mastný vlas. Okamžitě si zavolá číšníka a povídá: „Pane vrchní, v polívce byl tenhle vlas!”
„Jak je to jenom možné?” podiví se vrchní. „Celému personálu přece při té úplavici vlasy vypadaly!”

Přijde chlap do Smržovky na Dolní nádraží a chce jízdenku do Nagana. Ženská za okýnkem říká: „Nagano? Co to je? - Aha, tak to musíte na Horní nádraží, tam mají počítač.”
Chlápek jede na Horní nádraží a chce zase lístek do Nagana. Chlápek u počítače říká: „To v počítači nemáme. Jeďte do Liberce, tam vám snad pomůžou.”
Jede do Liberce a chce zase jízdenku do Nagana. Říkají mu: „Tak to nepůjde. Jeďte do Prahy na Hlavní nádraží.”
Na Hlavním nádraží: „Do Nagana nejezdíme. Jděte na letiště do Ruzyně.”
V Ruzyni: „Přímý spoj do Nagana nelétá. Musíte přes Moskvu.”
Chlápek už docela otrávenej letí přes Moskvu do Nagana a konečně je tam.
Po skončení olympiády jde v Naganu na nádraží a říká (japonsky): „Jeden lístek do Smržovky.”
„Dolní nebo Horní nádraží?”

„Pane ministře,” ptá se občan bez okolků, „může se ministrovi říct, že je vůl?”
„Ne,” vrtí hlavou jmenovaný, „to se nehodí.”
„A může se volovi říct, že je ministr?” vyzvídá pán dál.
„To se může,” připustí ministr.
„Tak tedy nashledanou, pane ministře!”

„Spisovatel, spisovatel...” usilovně přemýšlí třeťák. „Není to náhodou kolega spisovenské?”

Dvě kamarádky z práce obědvají, v závodní jídelně jim uklohnili kuřecí stehýnka, ale ta jsou samá kost a kůže, navíc ještě nějak divně pobledlá, což na chuti nepřidá.
„Jó, doma,” povzdechne si první žena, „to jsou kuřátka. Zdravá, hezky vypasená - ne jako tenhle hnus!”
„Máš pravdu,” řekne druhá, „domácí kuřata mám nejradši.”
„Cože, vy máte kuřata?” podiví se první. „Já myslela, že bydlíš v paneláku.”
„Taky že jo, my je máme v mrazničce.”

Manžel se vrací z vyšetření domů zcela zdrcený: „Zdeničko, doktor říkal, že mám rakovinu!”
„Já jsem ti to ráno říkala,” pokárá ho žena, „že nemáš chodit na ty ryby!”

Rok 2050, Česká republika, Evropa.
„Cože, vy máte jenom červené a žluté televize?!” zděsí se zákazník v elektru.
„Bohužel, všechny ostatní barvy už jsou vyprodané, a podle Evropské Unie musí být prodáván stejný počet od všech barev...”

Matka: „Pepíčku, to je dobře, žes konečně přestal fňukat.”
Pepíček: „Nepřestal jsem, jen si dávám na chvilku přestávku na oddech.”